ZLOST

Když máte zlost, kněz vám řekne že se nemáte rozčilovat, protože to není správné. A co uděláte? Můžete zlost potlačit, udusit ji, doslova ji spolknout, ale pak pronikne dovnitř, do celého systému. Spolknete zlost a udělají se vám žaludeční vředy a dříve či později budete mít rakovinu. Spolknete zlost a tím vzniknou tisíce problémů, protože zlost je jako jed. Ale co naděláte? Je-li zlost špatná, musíte ji spolknout.
Já ale neříkám, že je zlost špatná. Říkám, že je čirou a krásnou energií. Jakmile zlost pocítíte, vnímejte ji vědomě a zjistíte, že se stane zázrak. Když se ve vás zlost probudí, pozorujte ji a budete žasnout, co se začne dít – bude to možná největší překvapení ve vašem životě – protože díky bdělé pozornosti náhle sama zmizí. Transformuje se. Změní se v čirou energii, stane se z ní soucítění, odpuštění, láska. Nemusíte nic potlačovat, takže nejste zatíženi jedem. Už se nerozčilujete a nikomu neubližujete. Jste oba zachráněni, jak vy, tak objekt vaší zlosti. Předtím jste trpěli buď vy, nebo ten druhý.
Chci tím říct, že není nutné aby kdokoliv trpěl. Stačí, aby jste byli vnímaví a vědomě pozorovali.
Jakmile se dostaví zlost, bdělá pozornost ji pozře. Bdělá pozornost je zlatý klíč.
Prostě se snažte pochopit, co se děje, odkud zlost vychází, kde má kořeny,
jak se objevila, jak funguje, jakou má nad vámi moc, jak vás dohání k šílenství.
Předtím jste měli zlost a máte ji i teď, ale přibylo k ní cosi nového,
prvek pochopení – pak se její kvalita změní.
Postupně zjišťujete, že čím víc chápete, co je zlost,
tím méně se zlobíte.
A když ji pochopíte úplně, zmizí.
Pochopení je jako teplo.
Jakmile dosáhne určitého bodu – sta stupňů – voda se vypaří.
Proto je tak důležité, aby každý kdo hledá upřímně pravdu,
měl na paměti, že od svých věcí nemá utíkat, ale má je poznávat.
Do svého nitra vstupujte bez předsudků a zjistíte, co je zlost. Umožníte ji, ať vám sama odhalí, co vlastně je.
Nevycházejte z žádných předpokladů.
Jakmile odhalíte zlost v její úplné nahotě, v její naprosté ošklivosti, a poznáte její spalující oheň a vražedný jed, náhle zjistíte, že jste se od ní oprostili. Zlost zmizela.
A proč se na vás lidé zlobí?
Ve skutečnosti se na vás nezlobí, ale bojí se vás.
Strach lidi uzavírá. Jejich zlost je v podstatě strach naruby.
Pouze člověk plný strachu dokáže rychle vzplát hněvem.
Kdyby se nerozčílil, okamžitě by jste poznali, že se bojí. Zlost je zástěrka. Když se rozčílí, snaží se vás zastrašit. Než si uvědomíte, že má strach, začnete se sami bát. Chápete tu sprostou psychologii? Nechce aby jste věděli, že se bojí. Atak se snaží vyvolat ve vás strach, protože jen tak bude v klidu. Bojíte se a on už se nebojí – nemusí mít strach z toho, kdo má strach.
Lidé se snaží oklamat zlostí sami sebe.
A kdykoliv se bojíte a zlobíte vy, snažíte se stejně tak skrýt strach za zlostí, protože strach by vás odhalil. Zlost kolem vás vytváří oponu, za níž se můžete schovat.
Pamatujte si, že zlost je vždycky strach postavený na hlavu.
Osho