GOHO – JUHO – SEIHO

Techniky Shorinji Kempo

ČINNOST SPORTOVNÍHO KLUBU MĚSTSKÉ POLICIE KARLOVY VARY PROBÍHÁ DÍKY LASKAVÉ PODPOŘE STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARLOVY VARY.


GOHO – JUHO – SEIHO

Techniky Shorinji Kempo vycházejí z buddhistické filosofie Kongo Zen. Proto jsou primárně navrženy jako techniky obranné. Jsou postaveny na detailní znalosti anatomie lidského těla a znalosti základních principů mechaniky, což umožňuje minimalizovat nebezpečí těžkého zranění či dokonce usmrcení protivníka.

Velmi zjednodušeně lze techniky Shorinji Kempo rozdělit do tří základních skupin, které se navzájem prolínají. Jedná se o

Goho techniky (tzv. tvrdé techniky: údery, kopy, bloky),

Juho techniky (tzv. jemné techniky: uvolnění z úchopů, hody, znehybnění)

a seiho (tlakové body, masáže, manipulace kostí, uvolnění bolesti atd.). U pokročilejších technik, tyto skupiny splývají v jeden celek.

Mnoho bojových umění se zaměřuje převážně na jednu skupiny těchto technik, například techniky tvrdé (řada stylů karate, teakwondo) nebo tzv. techniky jemné (aikido, judo). Shorinji Kempo využívá obou těchto přístupů. A právě jednota goho a juho technik je základním charakteristickým rysem Shorinji Kempo. Tuto jednotu tvrdých a jemných technik, zpevnění a uvolnění lze pozorovat na všech úrovních pohybu. Například juho techniky využívají kromě jemných také tvrdé součásti, jako jsou údery, kopy a znehybnění. Goho techniky využívají vychýlení partnera nebo bloky, které jsou svou povahou jemné. Tuto dualitu lze nalézt i u jednoduchých pohybů, jako jsou údery a kopy, při nichž je tělo více či méně uvolněné kromě samotného momentu kontaktu.

Pokud jsou správně provedeny, umožňují techniky Shorinji Kempo odvrátit útok bez ohledu na rozdílu ve velikosti a fyzické zdatnosti útočníka a obránce.

Obecně lze shrnout principy, kterých využívají všechny techniky Shorinji Kempo a zejména JUHO techniky následovně:

  • Keimyaku no ri – meridiány a tlakové body. Prakticky všechny techniky Shorinji Kempo nějakým způsobem využívají tlakové body (kyusho) na těle útočníka. Z mnoha set tlakových bodů na těle člověka se jich v Shorinji Kempo používá 138. Efektivita použití jednotlivých tlakových bodů velmi závisí na detailní znalosti jejich umístění, očekávaného výsledku a způsobu použití.
  • Kagite no ri. Správné kagite („zamčená ruka“) je základem všech juho technik. Lze jej popsat jako pozici, která umožňuje obránci bezpečně neutralizovat útok, vychýlit útočníka. Správně provedené kagite zároveň plní funkci senzoru, neboť dovoluje obránci cítit útočníkovy záměry. Kagite je často špatně pochopeno jako statická pozice. Naopak, kagite je součástí pohybu a dovoluje plynule přejít z obrany do protiútoku. V závislosti na druhu útoku existuje mnoho pozic kagite.
  • Teko no ri – páka. Páka je jeden z jednoduchých strojů a je známa od nepaměti. V závislosti na pozici osy rotace umožňuje znásobit působící sílu. Tu lze využít například k vychýlení útočníka nebo jeho znehybnění.
  • Kuruma no ri - kolo. Mnoho technik využívá princip kola k dosažení požadovaného výsledku. Pohyb po kružnici lze použít k vychýlení oponenta, přirozené změně pohybu části jeho těla. Je často využíván v kombinaci s principem páky.
  • Hazumi no ri – hybnost. Všechny techniky nějakým způsobem využívají principu přenosu hybnosti. Ačkoli získání dostatečné hybnosti pro danou techniku zabere vždy určitou dobu, je naprosto nezbytné, protože bez ní jsou techniky neúčinné. Ke znásobení účinku techniky je také možné, při dobrém načasování, využít hybnosti útočníka.
  • Další principy, které vyžadují mnoho zkušeností, např. využití psychologie, nepodmíněných reflexních pohybů útočníka či znalosti fungování motorických a reflexních nervů.

Všechny GOHO techniky využívají některý z řady úderů či kopů. Aby byl úder maximálně efektivní, měl by splňovat 5 následujících předpokladů:

  • Úder je veden na vhodný tlakový bod (kyusho), jež je v dané situaci dostupný.
  • Úder je veden ze správné vzdálenosti (maai). Nesprávná vzdálenost podstatně zmenšuje jeho účinek. Je samozřejmé, že volba druhu úderu či kopu je závislá na dané situaci a vzdálenosti mezi obráncem a útočníkem.
  • Úder na tlakový bod je veden pod správným úhlem, jež je potřeba znát pro každý tlakový bod.
  • Je nezbytná vhodná (většinou maximální možná) rychlost úderu.
  • Vhodná příležitost/načasování (kyojitsu). Tento bod může být poněkud obtížné pochopit, ale daleko těžší je uvést jej do praxe. Kyo znamená stav prázdnoty, slabosti, nestability či nedostatek ki. Jitsu značí opak, tzn. stav síly, pravdy, stability či dostatek ki. Kyojistu pak lze popsat jako dodání ki tam, kde je ho nedostatek.

ČINNOST SPORTOVNÍHO KLUBU MĚSTSKÉ POLICIE KARLOVY VARY PROBÍHÁ DÍKY LASKAVÉ PODPOŘE STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARLOVY VARY.