ČINNOST SPORTOVNÍHO KLUBU MĚSTSKÉ POLICIE KARLOVY VARY PROBÍHÁ DÍKY LASKAVÉ PODPOŘE STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARLOVY VARY.
Shorinji Kempo – Filosofie
Neoddělitelnou součástí Shorinji Kempo je filosofie nazvaná Kongo zen. Kongo zen je učení zakladatele Shorinji Kempo, které vychází ze severní školy čínského zen buddhismu. Na přelomu 7. a 8. století n.l. totiž došlo k rozdělení zen buddhistické školy na severní a jižní. Zásadní rozdíl mezi nimi spočívá v pohledu na dosažení osvícení. Podle učení jižní školy přichází osvícení náhle. Následovníci severní školy naopak věří, že osvícení je postupné. Jinými slovy, neustálým snažením lze každý den dosáhnout „nepatrného osvícení“ (zlepšení). A právě to je jeden ze základních principů, na nichž je založen Kongo Zen.
Slovo „osvícení“ může působit poněkud nedosažitelně a většinu z nás zřejmě odradí. Podle učení Kongo zenu ale není potřeba dávat si takovéto nedosažitelné cíle. V tomto ohledu je přístup severní zenové školy daleko bližší životu běžného člověka. Pro začátek je dostačující si uvědomit, že my a jedině my sami jsme zodpovědní za sebe samé a za své činy. Stejně tak schopnost cokoli se naučit či v čemkoli se zlepšit, má jen každý z nás sám. Ani sebelepší učitel za nás tuto práci neudělá, ten nám může pouze ukázat cestu. Vykročit po ní již musíme my sami. Kongo zen nás učí, že každý člověk je jedinečná osobnost. Proto není důvod navzájem se porovnávat. Spíše než vzájemnému porovnávání bychom se měli věnovat rozvoji sami sebe. Pak můžeme srovnávat jakého pokroku jsme dosáhli dnes, tento měsíc či rok.
Základem učení Kongo zenu je Dharma, hybná síla, či jakýsi univerzálního zákon, který je příčinou všeho dění ve vesmíru. Pojem Dharmy není jednoduché popsat a pochopit. Buddha přiblížil podstatu Dharmy následovně: „Všechno je v neustálém pohybu, vše se mění, protože vše skýtá neomezené možnosti. Všechny změny jsou pouze relativní, vše ovlivňuje všechno ostatní a je také vším nazpět ovlivňováno. Nic se neděje nezávisle na ostatním.“
Dharma není něco, k čemu se lze modlit či co lze jakkoli uchopit. Avšak lze ji vycítit ve všem dění okolo, je to energie změny, podstata všech věcí a všeho dění, zdroj života, jež přináší život a udržuje při životě všechna stvoření. Každý musí její činnost rozpoznat sám.
Při pohledu na svět očima Kongo zenu je každé stvoření součástí Dharmy. To znamená, že každý člověk je vzácný a zaslouží si respekt. Jedna ze základních charakteristik Shorinji Kempo je proto vyjádřena japonským pojmem fusatsu katsujin. Ten lze přeložit jako „nezabíjet, ale probouzet“. To se odráží také v bojových technikách Shorinji Kempo. Jsou navrženy tak, aby měly maximální efekt bez trvalých následků na těle. Toho je dosaženo použitím vybraných tlakových bodů a technik, které berou v úvahu anatomii lidského těla.
Kongo zen, podobně jako zen buddhismus neřeší otázky vzniku světa, posmrtného života, existence nebe či pekla, bohů a duchů. Ani se nesnaží polemizovat s vědeckým pohledem na svět. Kongo zen je filosofie pro běžný život. Bere v úvahu nejen duševní, ale i tělesnou stránku lidské existence. To proto, že u lidského organismu nelze oddělit mysl od těla, obě části jsou na sobě závislé, nemohou existovat jedna bez druhé a obě se navzájem ovlivňují. Například, propadne-li člověk depresi, je i jeho tělo ochablé a slabé. A podobně, je-li člověk nemocný, je velmi těžké udržet jasnou mysl a pozornost. Jedním ze základních konceptů je proto jednota těla a mysli (japonsky ken zen ichinyo). Právě pravidelný trénink Shorinji Kempo nám umožňuje rozvíjet obě tyto součásti lidské existence a nalézt cestu k jejich harmonickému sjednocení.
Další významnou charakteristikou Shorinji Kempo je rovnováha mezi sílou a láskou (japonsky riki ai funi). To lze jednoduše popsat příslovím: „Láska bez síly je bezmocná. Síla bez lásky je násilí.“ Jinými slovy, pouhým sněním a přemýšlením nikomu nepomůžeme. Na druhou stranu bychom neměli jednat bezmyšlenkovitě a bez dobrého úmyslu.
Žijeme ve společnosti, kde nikdo není a nemůže být nezávislý na ostatních. Na druhou stranu nikdo by ani neměl být absolutně závislý na ostatních. Cílem Shorinji Kempo je vytvořit mírumilovnou společnost, kde se budou lidé vzájemně respektovat a budou spolupracovat. Základním stavebním kamenem společnosti je jednotlivec. Pokud má být společnost „zdravá“ musí být tvořena z jednotlivců, kteří budou schopni respektu k sobě stejně jako k ostatním. Toto Doshin So popsal svým výrokem „Polovinu štěstí pro nás, polovinu pro ostatní“. Něčeho takového je ale schopen pouze člověk s vyváženou osobností. A vychovávat takovéto osobnosti je právě cílem Shorinji Kempo.
Kongo zen je filosofie porozumění a Shorinji Kempo je cesta k dosažení tohoto porozumění. Toto porozumění znamená uvědomit si, že každý z nás je zodpovědný za svůj život. Svými činy však zároveň ovlivňujeme životy ostatních. Jaký bude náš život a v jaké společnosti ho prožijeme tedy závisí na každém z nás. Proto bych toto stručné povídání zakončil dalším výrokem zakladatele: „Člověk, člověk, člověk, vše závisí na kvalitách člověka“ (japonsky „Hito, hito, hito, subete wa hito no shitsu ni aru“)
ČINNOST SPORTOVNÍHO KLUBU MĚSTSKÉ POLICIE KARLOVY VARY PROBÍHÁ DÍKY LASKAVÉ PODPOŘE STATUTÁRNÍHO MĚSTA KARLOVY VARY.
Pingback: smslån utan uc 90 dagar